o slinivce

Bolavé bříško ke mně patří od dětství, jako ta moje bolavá hlava.

S pravidelností preventivní prohlídky u gynekologa jsem kvůli tomu končila v nemocnici. Ale protože se nikdy na nic zásadního nepřišlo, vždy mě po pár kapačkách, Smectách a s doporučením ke gastroenterologovi zase poslali domu.

„A kde vás to bolí?“

„No, tady v tom trojuhelníku pod žebrama a pak jakoby ledviny,“ opakuji až do zblbnutí už několik desetiletí.

„Na retgenu ani ultrazvuku nic není. Gastroskopie byla také v pořádku. Takže jste asi něco špatnýho snědla nebo to máte od psychiky,“ uzavírali pravidelně lékaři mé hospitalizace a já dalších pár týdnů zobala Helicid proti překyselení žaludku.

Když mě 14. prosince 2023 ve dvě ráno odvážela záchranka, čekala jsem podobný průběh. Poprvé se však doktorovi na urgentu „něco nezdálo“ a já šla mimo tradiční zobrazovací metody i na CT břicha. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se na prahu čtyřicítky dozvím o vrozené anomálii slinivky.

Pancreas divisum je vývojová anomálie slinivky břišní, v jejímž důsledku dochází ke splynutí ventrální a dorzální části slinivky a k nesprávnému napojení vývodu odvádějícího pankreatické šťávy. Dochází k váznutí pankreatického sekretu, čímž se pancreas divisum stává predispozicí pro vznik pankreatitid.

https://www.wikiskripta.eu/w/Pancreas_divisum

V jejím důsledku jsem od prosince prodělala pět atak akutní pankreatitidy, 3x mě odvážela záchranka, asi 130x jsem zvracela, dostala jsem cca 25 injekcí Dolsinu, zhubla jsem čtyři kila a byla jsem na dvou operacích.

Slinivka v hlavní roli

Po první „smrti z vyděšení“ („Mohla by to být rakovina slinivky paní Suchá, uvidíme co ukáže magnetická rezonance.“) se mi hrozně ulevilo. Roky jsem přesvědčovala samu sebe, že mě to břicho nebolí. Dokud to jen trochu šlo, snažila jsem se všechny nepříjemné pocity ignorovat a tvářit se, že tam nejsou. Před sebou i před okolím.

Akutní pankreatitida je zánětlivé onemocnění slinivky břišní. Projevuje se úpornou bolestí břicha v nadbřišku s vystřelováním do zad a mezi lopatky, zvracením, průjmem či třesavkou. Nejčastější příčinou je alkohol a žlučníkové kameny. Mírný záchvat může zůstat nediagnostikován, naopak těžká forma (cca 25 % případů) může mít fatální následky. Pankreatitida se léčí úplnou dietou, zvýšeným příjmem tekutin a podáváním analgetik proti bolesti.

https://www.lf.upol.cz/fileadmin/userdata/LF/hippokratuv_dum/obory/Interna_Gastro/Akutni_pankreatitida.pdf

Pokud bych měla vysvětlit nezainteresovanému člověku, jaká je akutní pankreatitida, použila bych příklad své babičky. Ta si takových záchvatů protrpěla v životě několik (alespoň víme, odkud vítr fouká) a vždycky říkala, že to byla nejhorší věc, která se jí v životě stala. Zásadní informací však je, že mluvíme o ženě, která byla v 50. letech vězněna komunisty, držena v temnici a mlácena při výsleších tak, že jí zlámali žebra, utrhli dělohu a poškodili močový měchýř.

Proč se slinivka s tou svou vývojovou nedokonalostí definitivně „sesypala“ zrovna tady a teď, se můžu jenom dohadovat. Ale jsem vlastně ráda, že mi vydržela skoro 40 let sloužit. A věřím, že mi minimálně ještě jednou tak dlouho sloužit bude.

Jako každému, kdo se léta trápil s nevysvětlitelným zdravotním problémem, se mi vyřčením diagnózy změnil život. Člověk není rád, že má nějaký zdravotní problém. Ale je rád, že ví, s čím se potýká.

Motol 2.0

Po sérii nezbytných vyšetření v Motolské nemocnici jsem se upnula na plánovaný zákrok papilotomie metodou ERCP (Endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie). Laicky to chápu jako kombinaci rentgenu a polykání hadice. Naivně jsem se domnívala, že se tím mé problémy vyřeší. Když se však první operace v analgosedaci nevydařila a bylo nutné jí po pár týdnech zopakovat v celkové anestezii, pochopila jsem, že ta cesta nebude ani tentokrát přímočará. Spíš klikatá jak sousedova cesta z hospody a trnitá jak šípkový keř na naší zahradě.

Při druhé operaci mi do toho mého nefunkčního vývodu strčili šest centimetrů dlouhou plastovou trubičku (tzv. pankreatický stent), který mi za tři měsíce buď vyndají nebo vymění za nový. Blbí je, že komplikací tohoto zákroku je následný vznik akutní pankreatitidy. Slinivka totiž opravdu nerada, když do ní někdo šťouchá. A ta moje slinivka je po letech dráždění váznoucím pankreatickým sekretem doslova přecitlivělá.

Takže je to zatím trochu začarovaný kruh.

Dva týdny v nemocnici, další dva týdny, než se tělo alespoň trochu vzpamatuje. Přísná pankreatická dieta (nic smaženého, grilovaného, tučného, nadýmavého, kořeněného apod.), zobat několikrát denně léky, jak kdyby mi bylo devadesát, a brzo se zase uvidíme. A tak se láduju toastovým chlebem s práškama a čekám.

Další operace mě čeká v září. Doufám, že dostanu zase postel u okna.